Britská vojenská letecká základna Akrotiri na Kypru je v pohotovosti poté, co na ni v pondělí zaútočily íránské drony. Okolí zeje prázdnotou. „Museli jsme kvůli bezpečí přesídlit většinu obyvatel,“ sdělil starosta Akrotiri Pantelis Georgiou.
„Na Kypr jsme umístili dvě stíhačky F-16, k ostrovu také plují fregaty řeckého námořnictva,“ uvedl řecký ministr obrany Nikos Dendias.
[chooze:article;value:642185]
Írán zasáhl raketami a drony také americké vojenské základny v Bahrajnu a Iráku, kde byli právě britští vojáci. Premiér Starmer umožnil Spojeným státům využít britské stíhačky a později i letecké základny k obraně. Útočit na Írán ale odmítl. Pomoc nabízí i Francie. „Francie vyjadřuje plnou podporu svým spojencům v regionu a je připravena podílet se na jejich straně,“ poznamenal ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
„Do konfliktu kromě Američanů a Izraelců vysoce pravděpodobně mohou vstoupit francouzské vzdušné síly, které chrání své zájmy,“ domnívá se bezpečnostní analytik Jaroslav Kuchyňa.
„Jakákoli akce evropských zemí proti Íránu bude považována za spolupráci s Izraelem a USA. Za válečný akt proti Íránu,“ uvedl Esmaeil Baghaei, mluvčí íránského ministerstva zahraničí.
[chooze:article;value:642170]
Írán dál útočí na řadu zemí Blízkého východu s tím, že míří na tamní americké základny. Zasáhl ale řadu hotelů nebo letišť. „Dochází k útokům na infrastrukturu, na naše obytné oblasti. Útoky tohoto druhu nezůstanou bez odezvy,“ reagoval první mluvčí ministerstva zahraničních věcí Kataru Majed Al-Ansari.
„Jestliže ten konflikt bude trvat řádově několik týdnů, tak Spojené státy budou mít ambici ten konflikt opustit a spíše právě svoji sílu nahradit těmi státy, které byly Íránem napadeny,“ vysvětluje bezpečnostní analytik David Zámek. „Já nemyslím, že se jim do toho bude chtít, že bude přibývat zapojování arabských spojenců Spojených států do konfliktu,“ poznamenal k tomu Kuchyňa.
[chooze:article;value:642200]
Podle některých analytiků ale chce íránský režim konflikt co nejdřív ukončit. Čím déle trvá, tím více narůstá nebezpečí, že Íránci vyjdou do ulic. „Kalkuluje s tím, že tyto země se vyděsí těch útoků a budou tlačit na Spojené státy, aby ukončily svoje akce,“ uvedl bezpečnostní expert Milan Mikulecký.
Írán se také snaží vyvinout ekonomický tlak – například blokádou Hormuzského průlivu, která už zamávala s globálními cenami pohonných hmot. Průlivem prochází čtvrtina světové ropy a zkapalněného plynu.
]]>