Jedním z hasičů, kteří společně s policisty a zdravotníky na místě tragické střelby zasahovali, byl velitel družstva se specializací na vyhledávání a záchranu osob.
„Dole v tom přízemí nebylo nic. Až když jsme vstoupili do toho čtvrtýho, pátýho patra, tak vidíte, jak se ta událost otevře. Vidíte tu krev na těch zdech, vidíte ty náboje, co tam ležely. Pak vlastně jdete plnit úkol, kterej ta policie po nás chtěla a vstoupíte do místnosti, kde je zavražděnejch spousta těch studentů. Těch dětí. Tohle pro nás bylo jako hodně na krev,“ vzpomíná velitel čety HZS hlavního města Prahy Rony Jabbour.
Pro pražské hasiče to bylo poprvé, kdy se zúčastnili zásahu proti masovému vrahovi. Od té doby absolvovali několik cvičení s policisty a záchranáři, jedno se odehrálo i na filozofické fakultě. Sám velitel družstva u sebe od této události nosí zbraň.
„Kdybych se do toho dostal, tak nechci vlastně čekat na to, že někdo jinej rozhodne o tom, co se mnou bude. Chci se dokázat bránit,“ míní Jabbour.
„Podobné mimořádné události, jako byla fakulta, jenom stvrzují to, že nácvik takových událostí v koordinaci s ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou naprosto klíčovou součástí tréninku a úspěšného zvládnutí takových událostí,“ uvádí mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
[chooze:article;value:636305]
I samotná fakulta prý za poslední dva roky podnikla několik kroků, aby byli její zaměstnanci a studenti lépe připraveni na krizové situace. „Vzdělávání zaměstnanců, posilování manažerských dovedností nebo školení v první pomoci, bezpečnostních opatřeních pro krizové situace,“ vyjmenovává děkanka fakulty Eva Lehečková.
Na fakultě se změnilo i některé vybavení. „Z toho co můžeme zmínit, tak nejviditelnější teď je zrekonstruovaná vrátnice. Má posílené některé bezpečnostní prvky podle doporučení odborníků,“ říká děkanka. Vedení filozofické fakulty prý mimo jiné v budově postupně modernizuje a posiluje kamerový systém. Tak, aby mohli lépe mapovat potenciální rizikové dění v budově.
Vypořádat se s traumaty studentům, zaměstnancům i zasaženým rodinám prý pomohli především psychologové a krizoví interventi. „Fakulta je mnohem veselejší a živější jako celek. I když třeba ty individuální prožitky zvlášť teď v období kolem toho druhého výročí mohou být různé,“ míní Lehečková.
I pro odborníky to ale prý bylo mimořádně emočně náročné. Místo toho, aby se o adventu a Vánocích věnovali rodině, veškerou pozornost museli zaměřit jinam.
[chooze:article;value:629639]
„Nejsme stroje. Vnímali jsme tu hloubku té tragédie a není pak jednoduché jako přepnout se do nějakého slavnostního a třeba veselého módu, který by si ta rodina zasloužila,“ přiznává policejní psycholožka a odbornice na krizovou intervenci Simona Hoskovcová.
Změnila se i policie – třeba policejní psychologové dostali větší prostor pro vzdělávání. „Řada těch podnětů, která vznikla, se teď promítá do nových metodik a do nových spoluprací,“ uvádí Hoskovcová. Více se dbá na bezpečnost ve všech typech škol.
„Jsme ještě intenzivněji zasáhli v kontrolách vstupu, protože samozřejmě to, co je problémové na každé škole, když se prostě jednou dveře otevřou, tak vám těmi dveřmi projde více dětí, více lidí. Snažili jsme se být striktnější,“ říká ředitelka Střední školy elektrotechniky, multimédií a informatiky Marcela Davídková Antošová.
[chooze:article;value:603231]
„My ty bezpečnostní systémy ve škole vyučujeme, takže si systém ve velké míře sami servisujeme. Speciální audiodetektory, které dokáží detekovat široký prostor,“ zmiňuje příklad zástupce ředitelky Jiří Egrt.
Dva roky stará událost měla vliv třeba i na vznik nové SOS aplikace s názvem Maják. „Je tam rychlá možnost přivolat si pomoc opravdu stisknutím jednoho tlačítka,“ poukazuje bezpečnostní expert a iniciátor aplikace Maják Roman Brunik. Nabízí i možnost takzvaného tichého chatu – když si potřebujete přivolat pomoc, ale nechcete, aby vás někdo slyšel.
„Otevře se vám komunikace s policií, pošle se tam esemeska s vašimi polohovými údaji, takže nemusíte složitě popisovat, kde jste. Operátor na tísňové lince vidí přesně s přesností na pět metrů, odkud byla ta zpráva odeslána,“ dodává Brunik.
]]>