Co je průměrná mzda a jak se liší od běžné (mediánové) mzdy?
Ekonomičtí statistikové prezentují pro širokou veřejnost zejména průměrnou mzdu a takzvaný mzdový medián, vysvětluje časopis Českého statistického úřadu (ČSÚ) Statistika&My. Průměrná mzda je pro statistiky důležitý údaj. Při neměnném počtu pracovníků, ať už zaměstnanců či podnikatelů, do značné míry vyjadřuje po odečtení inflace výkonnost ekonomiky.
Mzdy jsou totiž pro většinu lidí základním finančním zdrojem. Průměrná mzda je však schopná postihnout pouze množství produkce, tedy nikoli technologický pokrok, respektive zlepšování kvality produkce, jako je například posun od tlačítkových mobilů k dotykovým nebo celkové zlepšování zdravotnických přístrojů, obranných technologií, televizorů, domácích spotřebičů, automobilů a podobně.
Malé procento lidí, ať už manažerů, některých odborníků, podnikatelů nebo třeba vrcholových fotbalistů či hokejistů, má poměrně vysoké mzdy. Tím tito pracovníci významně zvyšují celkový průměr.
Ten sice dobře vypovídá například o výkonu celé ekonomiky, ale nevypovídá o tom, jak se má běžný, „průměrný“ občan, v případě Česka tedy „průměrný“ pracující Čech. Zhruba dvě třetiny pracujících totiž mívají mzdu nižší, než je průměr, informuje na svém webu ČSÚ.
Proto statistikové zároveň rádi prezentují takzvaný mzdový medián. To je taková měsíční či roční mzda, na kterou půlka pracujících Čechů nedosáhne, zatímco druhá půlka má mzdu vyšší.
Mzdy se však liší kraj od kraj, město od města, vesnice od vesnice a roli hraje i řada dalších faktorů. Pokud tedy dostáváte mediánovou mzdu, neznamená to úplně nutně, že polovina vašich sousedů z ulice má více a polovina méně. Medián však situaci ve vaší ulici vystihuje z tohoto pohledu téměř jistě mnohem lépe než průměrná mzda.
Zatímco průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2017 nedosahovala ani 30 tisíc korun, v roce 2024 už se blížila 46 tisícům korun, konstatuje na dalších svých webových stránkách ČSÚ.
Velkou většinu z tohoto nárůstu však tvořila inflace, jak vyplývá z jejího měření podle další webové stránky ČSÚ. I tak však mzda vzrostla reálně zhruba o tři tisíce korun čili přibližně o deset procent.
[chooze:article;value:632198]
V kterých krajích dostanete nadprůměrnou mzdu?
Průměrná měsíční mzda v Česku dosahovala podle předběžných odhadů ve druhém čtvrtletí roku 2025 téměř 49,5 tisíce korun, ukazuje další stránka ČSÚ. Nadprůměrnou mzdu mají, přesně podle „zákonů“ tohoto typu statistiky, pouze dva kraje v celé republice.
Nejvyšší mzdu průměrně dostanete v Praze, a to přes 62 tisíc korun. Ve středních Čechách pak budete mít asi o deset tisíc méně. Ostatní regiony jsou podprůměrné.
Na prvním místě pod hranicí průměru, tedy na třetím místě celkově, je, možná překvapivě, Jihomoravský kraj. Průměr pochopitelně výrazně zvyšuje krajské město Brno.
Jižní Morava je jen asi o tisíc korun pod republikovým průměrem. O další tisícikorunu níže se umístil na krásném, čtvrtém místě Královéhradecký kraj.
Blízko hodnot tohoto kraje se však pohybují i všechny zbývající české regiony. Nejhůře je na tom Karlovarský kraj, který hlásí průměrnou hrubou měsíční mzdu 42 tisíc korun, což je „jen“ o necelých pět tisíc méně než v uvedeném, Královéhradeckém kraji.
Bez Prahy a středních Čech by průměrná mzda jen lehce přesahovala 44,5 tisíce korun. Byla by tak skoro o pět tisíc korun nižší.
[chooze:article;value:628317]
Které profese a v jakých odvětvích mají nejvyšší mzdy? Jaký obor je nejlepší studovat z hlediska aktuálních mezd?
Rozdíly ve mzdách nejsou zásadní mezi většinou českých regionů. Klíčové jsou však pochopitelně rozdíly mezi jednotlivými profesemi, popřípadě odvětvími, vyplývá z dat webu Platy.cz od společnosti Alma Career Czechia.
Hrubá měsíční mzda českého vrcholového managementu podle průzkumu v průměru mírně přesahuje 125 tisíc korun. Desetina špičkových manažerů však má mzdu přes 210 tisíc korun. Průměr výrazně zvyšují kromě generálních ředitelů zejména manažeři strategického rozvoje.
Mezi generálními řediteli je však, soudě dle tohoto reprezentativního průzkumu, jen malé procento žen, ukazuje příslušná stránka webu Platy.cz. Z pozice manažera strategického rozvoje se pak průzkumu nezúčastnila dokonce žádná žena.
Generálními řediteli se totiž stávají nejen bývalí výkonní ředitelé, ale poměrně často i obchodní ředitelé, což jsou pozice, kde ženy mají zastoupení v řádu jednotek až nízkých desítek procent. Naproti tomu manažery strategického rozvoje se stávají kromě obchodních manažerů také techničtí a výrobní ředitelé, což jsou podle tohoto průzkumu typicky mužská povolání.
Z „nižšího“ managementu jednoznačně platově (mzdově) vyhrávají manažeři IT, finanční manažeři a manažeři vývoje produktu. Tedy „ajťáci“ se znalostí podnikových informačních systémů, ekonomové, respektive specialisté na firemní finanční řízení a analýzy trhu, ale také odborníci na konkrétní firemní produkty jako takové, ať už jde o výrobky či služby.
Mimo manažerské pozice mají aktuálně v Česku největší perspektivu z hlediska mezd obecně „ajťáci“, dále advokáti a další právníci a v závěsu za nimi také odborníci z oblasti telekomunikací. Dobře se daří také farmaceutům a zaměstnancům v bankovnictví, zejména některým.
[chooze:article;value:628203]
Vypovídá mzda o růstu bohatství daného člověka?
Důležitější než mzda je pro pracující disponibilní mzda, která jim zůstane jednak po odečtení povinných srážek, jako jsou různé daně a poplatky, a jednak také po odečtení nákladů, které sice nejsou povinné, ale přesto jsou nezbytné pro běžný život, jako je typicky nájemné, případně náklady na hypoteční úvěr.
Ceny nájmů jsou přitom zejména v některých českých městech a jejich okolí v porovnání s Evropskou unií vysoké. Praha patří z tohoto pohledu mezi nejméně finančně dostupná města.
Za „pouhých“ 50 m2 zaplatíte v centru Prahy až blízko 30 tisícům korun měsíčně, ukazuje interaktivní cenová mapa Ministerstva financí ČR. I v dalších koutech Prahy se však zpravidla dostanete přes 20 tisíc korun.
Obdobně finančně nedostupné je i okolí Prahy, Brněnsko, Mladoboleslavsko nebo některá krajská města jako Hradec Králové či Zlín.
Jak si vede Česko ve mzdách v porovnání se světem?
Česko je na tom mezi ekonomicky vyspělými státy světa, které jsou členy OECD, téměř nejhůř, ačkoli celkově ekonomicky je na tom lépe, jak vyplývá z dat OECD. Mírně hůř než Česko na tom v roce 2024 byly ze 34 vybraných členů OECD pouze Slovensko, Maďarsko a Řecko a o poznání hůř pak ještě Mexiko.
Českou republiku tak v tomto ohledu přeskočily všechny tři pobaltské státy, Polsko i Portugalsko, což jsou přitom ekonomicky slabší státy. Markantní rozdíl je viditelný zejména v případě Litvy, ukazují data Světové banky. Ta je celkově o trochu chudší, respektive méně ekonomicky výkonná než Česko, přesto jsou tam mzdy o více než třetinu vyšší.
[chooze:article;value:628692]
Jak velké jsou finanční rozdíly mezi lidmi v Česku v porovnání se světem?
Česko patří mezi nejvíce rovnostářské státy světa, což je dáno nejen finanční podporou při nezaměstnanosti, ale rovněž tím, že má velká většina Čechů srovnatelně vysoké státní důchody. Lidé, kteří měli v zaměstnání násobně vyšší mzdy, než byl průměr, následně zpravidla nemají násobně vyšší důchody. Srovnatelně, popřípadě mírně více rovnostářské jsou v žebříčku většiny států světa jen Slovensko, Bělorusko, Slovinsko, Indie, Ukrajina či Nizozemsko, konstatuje Světová banka v rámci měření příslušného, takzvaného Giniho koeficientu.
Jaké jsou alternativy či doplňky ke mzdě?
Vzhledem k rozvoji kapitálových, a obecně finančních trhů se pro stále větší část populace role mzdy v rámci celkových rodinných výnosů snižuje. Zejména ti mladí lidé, kteří si nevzali hypoteční úvěr a nevložili své počáteční úspory do nemovitosti, mohou mnohdy provádět rozsáhlé dlouhodobé finanční investice. Mohou rovněž investovat prakticky do libovolných akcií či jiných cenných papírů prostřednictvím takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIPu).
Možnostem zvýšení mzdy se věnoval pořad Naše Česko:
]]>