„Měl úžasný úsměv, měl rád ženy a prostě miloval život. Byli jsme si nesmírně blízcí, byl to můj nejlepší přítel,“ řekla o Jacku Bolesovi pro britský deník Independent jeho matka Kirsty Bolesová.
Jejímu synovi bylo teprve 19 let, když mu přišli na akutní myeloidní leukémii, vzácnou formu rakoviny krve. Rok a půl od diagnózy zemřel.
Příznaky byly nenápadné
Jack měl jen pár příznaků, které se navíc nejevily jako nijak závažné. Nejprve pociťoval jen bolest ramen a únavu.
[chooze:article;value:636316]
„V roce 2020 začal pociťovat bolesti ramen, které jsme zpočátku připisovali špatnému spaní, a mysleli jsme si, že všechny bolesti hlavy a únava jsou způsobeny tím, že je vzhůru dlouho do noci a hraje hry,“ řekla Jackova matka.
Později se jí svěřil s oteklými varlaty. „Pamatuji si, jak jsem se s ním během covidu setkala na obědě a on řekl: ‚Mami, mám oteklé koule,‘“ uvedla.
Zpočátku si mysleli, že by mohlo jít o pohlavně přenosnou chorobu. Ten samý den ale poslal Jacka jeho zaměstnavatel předčasně z práce domů a v nemocnici krevní testy odhalily, že má leukémii.
„Slyšíte slovo rakovina a myslím, že se celý svět hroutí… Všechno se zastaví,“ popsala svůj tehdejší šok Jackova matka. „Je to děsivé. Všechno se změnilo po tom telefonátu. Rakovina byla v jeho plicích a srdci. Byla všude,“ vzpomínala.
[chooze:article;value:635385]
Následujících sedm měsíců strávil Jack v nemocnici, kde podstupoval chemoterapie. Už tak náročné období komplikoval rodině ještě covid. „Bylo to opravdu těžké, protože jsme si museli vybrat, kdo s ním stráví čas, a museli jsme provést spoustu covidových testů,“ uvedla Bolesová.
Jack ale situaci zvládal s kuráží
Jackova matka s obdivem líčila Jackův pozitivní přístup, který syn k nemoci měl. „Byl úžasný. Říkal něco jako: ‚Jsem v pořádku, mami, budeme v pořádku,‘“ uvedla. „Jsme velmi hrdí na to, jakým mužem se stal,“ dodala Bolesová.
Jedinou výjimkou byl večer před jeho 20. narozeninami, tedy dnem, kdy mu měli lékaři transplantovat dřeň. „Jsem si jistá, že byl vyděšený, ale nedal to na sobě znát, až na ten krátký moment těsně před transplantací,“ řekla Jackova matka.
[chooze:article;value:632988]
„V noci před transplantací ho přepadla úzkost. Řekl mi: ‚Bojím se smrti.‘ A já mu odpověděla: ‚Ty nebudeš vědět, že jsi mrtvý, Jacku. Budou to vědět všichni kolem tebe,‘“ uvedla Bolesová. „Byl to jeden z nejtěžších rozhovorů, které jsem s ním kdy vedla,“ přiznala.
Rodinu čekala další rána
„Po transplantaci byl v pořádku, ale o šest měsíců později mu začaly znovu otékat varlata a rakovina se vrátila,“ uvedla matka.
V té době bylo jasné, že se Jack 21. narozenin nedožije. Rodina pro něj tak uspořádala předčasnou oslavu. Přišlo na ni asi 300 lidí. „Ten večer si užil. Měl na sobě oblek, boty a na hlavě měl čapku,“ řekla Bolesová. „Dokonce jsme mu sehnali striptérku,“ uvedla.
Jacka později odvezli do hospicu, kde měl dožít. Jeho matka vzpomínala, jak se s ním naposledy šla projít. „Cesta ještě nebyla dokončená a on byl na invalidním vozíku, pršelo a já ho celou cestu dolů doprovázela a při tlačení jeho invalidního vozíku jsem klouzala a klouzala,“ uvedla.
Ještě toho dne chlapec zemřel. Obklopovala ho přitom rodina včetně jeho dalších čtyř sourozenců. „Později toho dne jsme požádali jeho přátele, aby odešli z místnosti, a on se posadil na židli a každé z našich dětí se drželo jiné části těla,“ uvedla Bolesová.
[chooze:article;value:636207]
„Seděl na židli a všichni říkali: ,Milujeme tě, Jacku, jsi nejlepší starší bratr,‘“ vzpomínala. „Jack najednou nemohl mluvit, přikyvoval, pak se široce usmál a prostě zemřel na židli. Odešel pokojně,“ popsala poslední minuty svého syna.
Jackova matka využila zkušenost k pomoci jiným
Bolesová se na základě smrti svého syna odhodlala k odvážnému rozhodnutí. Po dvou letech začala pracovat jako dobrovolnice v hospicu, kde její syn naposledy vydechl. Tráví tam teď tři dny v týdnu.
„Pokud můžu pomoct jen jedné rodině a ubezpečit je, že to bude dobré, tak jsem něčeho dosáhla,“ řekla Jackova matka. „Také jsem chtěla Jackovi dokázat, že se mýlí, protože jsem mu řekla, že tam začnu jako dobrovolnice, a on řekl, že to nedokážu,“ dodala.
V hospicu tak dodává naději rodinám s podobným osudem, jako měla ta její. „Lidé, kteří přicházejí do hospicu, jsou vyděšení, protože vědí, že jejich životy se změní, jakmile vyjdou ze dveří, protože už nebudou mít osobu, se kterou přišli,“ uvedla.
„Buduju si s nimi vztah, protože jsem si tím taky prošla. Jsem živoucím důkazem toho, že se dá jít dál. Nikdy nezapomenete, ale na konci tunelu je světlo,“ uzavřela Bolesová.
Za chronickou myeloidní leukemií stojí genetická změna bílých krvinek, uvádí web Inovace pro život. Onemocnění je těžké odhalit. Jeho příznaky jsou totiž velmi rozmanité, jak uvádí Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Často se projevuje podobně jako chřipka. Asi u poloviny pacientů je jedním z prvních příznaků podkožní krvácení. To se může objevovat ve formě teček pod kůží nebo modřin.
Smrtící rakovinu mají tisíce Čechů. Nenápadný příznak se objevuje při močení (10/2025):
]]>