Pokud bychom si měli říct, co může zaměstnanec a zaměstnavatel udělat špatně, je k tomu následující příběh ukázkový. Začneme u zaměstnankyně paní Barbory. „Dělám v gastro oboru od 18 let, a to proto, že si myslím, že to je skvělá práce s lidmi. Ale pak záleží, na jaké majitele narazíte,“ říká Barbora Dolenská.
Právě to byl pro Barboru kámen úrazu. Nedávno skončila v začínající mexické restauraci na okraji Prahy. Údajně měli mít její bývalí kolegové potíže kvůli pozdě vyplaceným mzdám. „Když jsem se dozvěděla, jak se k nim zachovali, řekla jsem, že chci pracovat někde, kde dostanu zaplaceno za to, co jsem si odpracovala,“ pokračuje Barbora.
[chooze:article;value:624699]
Podle Barbory se provozovna navíc netěšila příliš velké návštěvě zákazníků a majitelé od ní neradi poslouchali nevyžádané rady, co by mohli zlepšit. Na ukončení pracovního poměru se dohodli. Problém nastal při vyplacení poslední mzdy. „Dluží mi asi 57 000, když započítám i dovolenou, co jsem si nevzala. Samozřejmě jsem měla ve smlouvě nejnižší danou možnost, co bych mohla mít, což bylo asi 20 000. A pak mi to dával bokem,“ vysvětluje Barbora.
To už je ale první chyba, kterou udělala. Údajné peníze bokem řešit nemůžeme. Majitelé restaurace to navíc odmítli s tím, že platili jen to, co bylo smluvně dané. Zajímat nás tedy bude jen to. Barboře chvilku po rozhovoru s reportérkou pořadu Na vaší straně výplata přišla, a to zhruba tisíc korun. Zaměstnavatelé jí totiž strhli, co se dalo. Od konzumace až po „stěhování“.
Barbora pracovala v restauraci společně se svojí mámou Evou. „Nastupovaly jsme 15. května. Já jsem mu říkala, že potřebuju volno na víkend, že se stěhujeme. A oni nám řekli: ‚Máte stěhováky?‘ A já říkám: ‚Něco máme, ale nejisté.‘ A oni říkají: ‚My máme dodávky, my vám to odstěhujeme.‘ Tak to vzniklo. No a poté, co nás odstěhovali, říkám těm klukům: ‚Co jsme dlužní?‘ A oni: ‚To si vyřiďte s panem Procházkou,‘“ vysvětluje Eva Dolenská.
[chooze:article;value:632541]
Stěhovací firma, na kterou je faktura vystavená, patří i jednomu z majitelů restaurace. Paní Eva nechápe, proč po ní nechtěl stěhování zaplatit hned v květnu. Teď to vnímá tak, že částku majitel strhl z výplaty její dcery, jak se mu to hodilo. Co na to pan Procházka?
„Se zaměstnaneckým poměrem paní Dolenské ve společnosti CASA DE MATEO ČESTLICE s.r.o. nesouvisející stěhování zajišťovala společnost
Pohotovostní služba s.r.o., a to na základě požadavku paní Dolenské, které jsme pomohli stěhování zajistit,“ stojí ve vyjádření Aleše Procházky, jednatele Casa De Mateo Čestlice.
Firma tvrdí, že postupovala správně
Barbora i Eva odmítají, že by si o pomoc samy říkaly. „Obecně i zaměstnavatel si může za svým zaměstnancem započíst své pohledávky, ale má to svá pravidla, co si nemůže započíst. Například náhrada škody, tam máme soudem určeno, že náhradu škody lze započíst pouze na základě dohody, čili ne jenom ze strany zaměstnavatele,“ vysvětluje advokát Karel Ryšavý, který se specializuje na pracovní právo.
[chooze:article;value:632925]
Právě náhrada údajné škody v restauraci je jedna z věcí, o které zaměstnavatel výplaty paní Dolenské okleštil. Poslední dvě výplaty měly činit zhruba 29 500 korun. Odečteme-li zálohu 5 000, konzumaci skoro 3 000, škodu a stěhování, jsme na částce 1 048 korun.
„Byli jsme s paní Dolenskou dohodnuti na srážkách z její mzdy týkajících se její nezaplacené konzumace v restauraci, kde pracovala, ve výši 2 993 Kč a za škodu, která vznikla zaviněním personálu (zmrzlé a prošlé nápoje), kde podíl paní Dolenské na této škodě činil 2 256 Kč. Tyto srážky byly provedeny ze mzdy za měsíce srpen a září, když paní Dolenská měla vůči svému zaměstnavateli nárok na 17 837 Kč, resp. 11 700 Kč,“ uvádí dále Aleš Procházka.
„Musím být schopný ten svůj nárok prokázat, to znamená, tady v tom případě by zaměstnavatel musel prokázat, že to skutečně byl zaměstnavatel, který hradil ty náklady, a byla zde dohoda se zaměstnankyní, že poté ty náklady zaměstnankyně uhradí takhle jako bez dalšího. Vidím jako velmi sporné to započtení a samotnou výši těch nákladů,“ reagoval advokát Ryšavý.
[chooze:article;value:609049]
Právo zaměstnance chrání a i tady jsou určitá omezení. Například výška, do které je možné započtení provést. Existuje totiž něco jako minimální nezabavitelná částka, která je zhruba 13 tisíc korun. Paní Dolenské by tak rozhodně neměla přijít pouhá tisícovka. „Vždy se to vypočítává individuálně podle toho, kolik zaměstnanec vydělává, kolik má dětí, jestli má manžela, který pobírá invalidní důchod. Takže tohle je nějaké hřiště, na kterém se v případě započítávání hraje, a zaměstnanec vždycky musí dostat aspoň tuto minimální nezabavitelnou částku,“ upřesnil Ryšavý.
Zklamané ženy zůstaly bez peněz
„Udivuje mě, že paní Dolenská nyní tuto záležitost řeší v rámci vás a napadá celý postup, když jsme s ní na všem byli dohodnuti. Mojí chybou zjevně bylo,
že jsme tuto ústní dohodu pro jistotu nesepsali písemně, když po cca 14 dnech paní Dolenská zapomněla, na čem jsme se dohodli,“ dodal k tomu Aleš Procházka.
[chooze:article;value:624636]
A jak v takovém případě postupovat? Podle advokáta Ryšavého je míček na straně Barbory a je nutné podat předžalobní výzvu pro doplacení peněz. Protože je Barbora s Evou v situaci, kdy si nemůžou dovolit advokáta, propojili jsme je s občansko-právní poradnou, která jim poskytne službu zdarma.
„Nemusí. Samozřejmě, já když něco chci, tak to musím specifikovat. Takže zaměstnankyně by měla vyzvat zaměstnavatele k doplacení přesné částky. Písemně, aby měla důkaz o tom, že to proběhlo, protože potom tyto dokumenty bude předkládat soudu, aby doložila, že vyzvala zaměstnavatele a ten svou povinnost nesplnil ani dodatečně, a proto ho žaluje,“ upřesnil advokát Ryšavý.
Po této zkušenosti se Barbora rozhodla dát sbohem gastronomii úplně. Dostala se totiž s paní Evou do situace, kdy nemají na zaplacení nájmu.
[chooze:article;value:631022]
Gastronomie je přitom pro personalisty a advokáty téma samo o sobě a často bývá v hledáčku inspektorátu práce. Podobné příběhy zřejmě odkrývají problémy, které v oboru trápí mnohem více lidí.
„Ne, je to problém podvodných zaměstnavatelů, které by měli na inspektorátu práce odhalit a zavřít a ukončit jejich činnost. Je prostě neuvěřitelné, jaké případy občas v České republice vidíme. Děje se to třeba ve výrobních firmách někdy. Děje se to tam, kde se lidé bojí ozvat. A zaměstnavatelé to bohužel v některých případech zkoušejí, a když jim to projde jednou, tak to zkusí znovu,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.
]]>