Ve světě chybí děti. Řada zemí už teď má problém s obnovou stárnoucí populace a podle demografů bude ještě hůř.
„Nastupují generace, které jsou početně výrazně slabší. Bavíme se o období plodnosti. Tam nám nastupují nejslabší generace narozené z devadesátých let,“ uvedl demograf Tomáš Kučera.
[chooze:article;value:636812]
Nejméně dětí v porovnání s předchozími roky se narodilo v Japonsku, Kolumbii a Jižní Koreji. Oproti původnímu očekávání jim chybí statisíce dětí.
V Evropě je nejnižší porodnost na Maltě, ve Španělsku a také v České republice. Loni se u nás narodilo historicky nejméně dětí, a to konkrétně něco málo přes 84 tisíc. A letos to bude ještě míň. Mladí totiž odsouvají zakládání rodin na pozdější věk.
Takovým příkladem je i Tereza a Marek. „Ve třiatřiceti máme Adrianku. Pořídili jsme si miminko až ve chvíli, kdy jsme zajištění,“ uvedla Tereza.
„Těsně před dvacítkou jsem měla dítě a nepřipadalo mi to divné, ale dneska vidím, že jsme byli nevyzrálí,“ řekla jedna z dotazovaných pokročilejšího věku. „Já v devatenácti,“ uvedla jiná.
[chooze:article;value:635730]
Problémem podle demografů je, že Evropa vymírá. Třeba v Česku meziročně zemřelo nejvíc lidí od vzniku samostatné republiky. A nepomáhá nám ani příchod obyvatel z jiných států.
„I kdyby se začalo rodit více dětí, nemělo by to bezprostřední efekt vlastně a nezvrátilo by to ten proces stárnutí populace v krátké době,“ uvedla demografka Klára Hulíková.
[chooze:article;value:635499]
Přestože vyspělé státy vymírají, lidí na planetě zatím neubývá. V Africe se totiž stále rodí v průměru čtyři děti na jednu ženu. Vyspělé státy tak hledají způsoby, jak porodnost zvýšit. Třeba v Jižní Koreji firmy za narozené dítě nabízí přes milion korun a Čína zavádí vyšší daně na antikoncepci.
O ekonomických otázkách spojených s nízkou porodnosti hovořil ekonom David Marek. „Konsekvence toho, že rodí málo dětí jsou dvě nejdůležitější v té ekonomické rovině,“ uvedl.
„Tou první je to, že ti lidé, kteří se nenarodí, budou jednou chybět v ekonomice,“ řekl ekonom. „Budou chybět pracovní síly, které budeme muset nějakým způsobem nahradit – buď pracovní imigrací, nebo rostoucí mírou robotizace a automatizace. Zkrátka za tu chybějící lidskou sílu budou muset pracovat více stroje,“ shrnul.
„S tím souvisí druhá konsekvence, a to je to, že se budou měnit ve společnosti poměry mezi mladými a starými lidmi,“ pokračoval. „Říká se tomu stárnutí populace a má to dopad do tří velmi důležitých celospolečenských systémů – systém penzijní, systém zdravotnictví a systém dlouhodobé péče,“ dodal Marek.
[chooze:article;value:636932]
„Všechny tyto systémy budou zatěžovány těmi stárnoucími generacemi,“ informoval dále ekonom. „Budou chybět prostředky od těch mladých, kteří budou chybět na trhu práce, aby ze svých daní a sociálního pojistného platili právě výdaje v těchto třech ekonomických oblastech,“ dodal.
Peníze ale podle něj mladé lidi k tomu, aby měli více dětí, nepřesvědčí. „Nejen ze zahraniční z vyspělých zemí, ale i z Česka víme, že příliš nefunguje tzv. prorodinná politika formou nějakých sociálních dávek nebo případně i daňových úlev. To osloví jen velmi malou část mladých rodin, aby měly dříve děti,“ uvedl Marek.
„Co si myslím, že je podstatně důležitější, je pro tyto rodiny vytvořit takové zázemí, aby se nebáli z ekonomických důvodů mít děti včas,“ doplnil. To podle něj znamená zajistit dostatek míst ve školkách i dostupnost zkrácených úvazků. Podle něj je totiž důležité, „aby mladí rodiče věděli, že budou mít místo pro své potomky, když se budou potřebovat vrátit do práce“.
[chooze:article;value:625312]
„Mladí rodiče, zejména potom matky samozřejmě, mají podstatně náročnější program a uvítali by určitou flexibilitu k tomu, aby se mohli starat o rodinu i se vrátit do práce,“ okomentoval potřebu zkrácených úvazků. „Takže spíše toto zázemí než peníze je pro mladé rodiny důležitější pro to, aby se rozhodli mít děti dříve nebo jich mít více,“ dodal ekonom.
Migrační vlny do Evropy z důvodu přelidnění v Africe podle něj vyloučit nelze. „Ale historicky víme, že pokud společnosti postupně bohatnou, tak začínají mít většinou i méně a méně dětí, protože mají jiné možnosti v životě,“ popsal.
„To znamená to, co postihlo kdysi Evropu a Asii, očekáváme, že se třeba v budoucnu odehraje i v Africe,“ uvedl Marek. „S tím, jak africké země budou bohatší, tak asi i porodnost na jednu matku bude postupně klesat a zpomalovat,“ uzavřel.