Obce v datech porovnává 206 českých obcí podle kvality života. Používá k tomu asi 80 datasetů. Data jsou získávána z různých oficiálních databází, například z Českého statistického úřadu.
„Těch 80 datasetů se skládá do 29 indexů a ty jsou rozděleny do třech kategorií. První se věnuje zdraví a životnímu prostředí. Hypotéza je taková, že tam, kde lidé žijí déle, kde je zdravější životní prostředí, lepší dostupnost zdravotní péče, tak je kvalita života je vysoká,“ řekl.
Druhá kategorie se věnuje materiálnímu zabezpečení a vzdělávání. Výzkumníci pracují s hypotézou, že přístup k lepším školám a lepším nabídkám práce se opět propisuje do kvality života.
Třetí kategorie zahrnuje vztahy a služby. Pro kvalitu života je důležitá dostupnost služeb jako různé prodejny, dostupnost zábavy či spolková činnost a také migrace lidí. Místo, kam se lidé stěhují, pravděpodobně nabízí vyšší kvalitu života než místo, odkud odchází.
[chooze:article;value:634993]
Říčany a Ústí nad Labem
Mezi top 20 obcemi se dlouhodobě nachází města v pražské nebo brněnské metropolitní oblasti. Mezi nimi jsou fenoménem Říčany. „Je to kombinace mnoha faktorů. To město je dobré ve všem. Nutno podotknout, že to není zásluhou pouze vedení, ale obecně i geografickou polohou, blízkostí Prahy, historickým vývojem. Takže je to opravdu mix mnoha dobrých věcí, které se v Říčanech potkaly,“ okomentoval Havránek.
Mezi krajskými městy je na tom nejhůře Ústí nad Labem. „Mě to mrzí, protože Ústí nad Labem je skvělé město a bezpochyby je to město, které má před sebou velkou budoucnost a velký potenciál. Problémem je, že Ústí nad Labem je jedno ze tří měst, které se nachází v strukturálně nebo hospodářsky postiženém regionu, v periferní oblasti,“ sdělil Havránek.
Výzkumníci v rámci simulace testovali, jak by to vypadalo s počtem pracovních míst, kdyby bylo Ústí velké jako jiná krajská města. „Oproti Olomouci v Ústí nad Labem chybí 30 000 pracovních míst, oproti třeba Zlínu je to 20 000 pracovních míst. Tam je vidět, že opravdu není práce, a ta práce, která je, tak je v oborech, které jsou s nízkou přidanou hodnotou a za nízké mzdy,“ srovnal. Vystudování středoškoláci a vysokoškoláci tak z oblasti odchází.
[chooze:article;value:633194]
Hrozí Česku no-go zóny?
Už od začátku měli výzkumníci projektu hypotézu, že se rozdíly mezi českými obcemi prohlubují. A data tomu zatím odpovídají. „V delších časových řadách vidíte, že se nůžky mezi městy rozevírají. Města, která jsou na tom špatně, tak ten jejich pokles je dramaticky rychlý, a města, která jsou na tom dobře, tak nám rostou,“ uvedl.
A to je pro Českou republiku problém. „Protože jak bude vypadat Česká republika za 20 let? Budou města všechna růst, anebo budeme tady mít oblasti, kde budou takzvané no-go zóny, to, co dneska běžně vidíte v západní Evropě a nemusíte daleko? Takže toho my se obrovsky obáváme. A ten trend na datech je jednoznačně potvrzující,“ shrnul.
Havránek zmínil velké investice, které šly do Ostravy, ale poznamenal, že se týkaly jen města, nikoliv zbytku kraje. „Dlouhodobě říkáme, že velkou pozornost státu si zaslouží Karvinsko, Orlovsko, kam v podstatě žádné peníze nepřišly. Česká politika o regionálních rozdílech mluví, ale v té věci se fakticky nic nedělá,“ poznamenal.
[chooze:article;value:635326]
K tomu dodal, že se objevují určité signály, že by se situace mohla změnit. Opatření by se měla týkat Ústeckého a Karlovarského kraje, kde by mohla nastartovat ekonomiku.
V poslední době se situace hodně zlepšuje v Chebu. „Cheb je dlouhodobě atraktivní město k přilákání investorů. Vzniká tam spousta pracovních míst, stěhuje se tam docela dost lidí, byť bych teda řekl, že někteří obyvatelé Chebska za to nejsou rádi, protože 'my máme rádi, když to jako místo roste, ale hlavně, když to je místo, ve kterém já nežiji',“ uvedl.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
