Indráček upozornil na to, že jakýkoliv zásah do trhu má své negativní efekty. Zatím není ani jasné, jaký budou mít vládní opatření ohledně zastropování marží dopad na dálniční čerpací stanice. „Standardně tam bývají vyšší ceny, ale jsou tam i vyšší náklady, to znamená, že ta částka 2,5 koruny, o které mluví vláda, vůbec nemusí stačit,“ řekl.
Pak je také otázka, jak vládní opatření dopadnou na pumpy, které nenakupují za denní ceny, z nichž se má stanovovat maximální denní cena na totemu. „Ony nakupují za průměr nějakého období. A nakoupí na začátku toho období, mohou si tam přirazit nějakou maximální marži a musí prodávat za nějakou maximální cenu. A teď nevím, jestli to znamená, že musí prodávat za tuto marži a tuto maximální cenu po celou dobu od svého nákupu, anebo jestli mohou reagovat na to, jakým způsobem se dál vyvíjí trh,“ uvedl.
Co se týče zastropování marží, ministerstvo financí 19. března zveřejnilo monitoring marží čerpacích stanic. Ty nejsou nijak vysoké. V posledním týdnu, kdy ministerstvo marže kontrolovalo, se nedostaly přes 2,5 koruny ani u nafty, ani u Naturalu 95. „To, co přišlo jako teď extra zprávy, jako že čerpačky se utrhly a najednou se ty marže výrazně zvětšily, je nesmysl. Já bych použil i horší slova, ale je to nesmysl,“ zhodnotil Indráček.
Na funkčním trhu se vytvoří určité mechanismy, jedná se jak o sebekontrolu, tak o navázání obchodních vztahů. Ve chvíli, kdy do toho začne někdo zasahovat, tak to může vést k rozbití těchto vazeb, a dokonce k odchodu některých účastníků z trhu, upozorňuje Indráček.
„Vzpomeňte si na rok 2022 a Maďarsko, kdy maďarský stát rozhodl, že zastropuje ceny, nutil dokonce některé významnější prodejce, že musí prodávat i za nižší ceny, než za které nakupují. Z trhu pak odešlo mnoho provozovatelů čerpacích stanic. Docházelo k výkupu pohonných hmot, pak nastal nedostatek. A když se podíváte na následný vývoj, tak najednou bylo Maďarsko cenově vyšší než všechny okolní země,“ připomněl Indráček.
[chooze:article;value:644434]
Budou tedy mít opatření české vlády nějaký vliv na ceny benzínu a nafty? „U marží není důvod, aby se cokoliv promítalo, protože ty jsou dneska nižší než stanovené maximum. Snížená spotřební daň se samozřejmě promítne do ceny,“ hodnotí Indráček.
Má to ale jeden problém. Vzhledem k vývoji situace na Blízkém východě ceny pořád rostou, ve čtvrtek na burze v Rotterdamu se cena nafty zvýšila o 3,5 koruny. „Když si představíte, že vám vzroste nákupní cena o dvě koruny a ve stejný den dochází k tomu, že se snižuje spotřební daň o 1,85 koruny, tak to znamená, že čerpací stanice budou nakupovat pouze o 15 haléřů dráž,“ vysvětlil.
Takže na peněženkách se opatření projeví, na totemech čerpacích stanic ale řidiči uvidí, že cena paliv i přes opatření roste. Indráček je také přesvědčený o tom, že neexistuje řešení, kdy by se daly administrativně ceny paliv snížit, aniž by to na řidiče negativně dopadlo.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
