Tereza je v devátém ročníku a za pár týdnů ji čekají přijímačky na střední školu. Dostat by se chtěla na střední pedagogickou školu. Přípravou tráví několik hodin denně, dochází na doučování, které organizuje její základní škola, a navíc si platí i soukromé hodiny. „Zkušební test stojí okolo deseti tisíc na pět měsíců a je jich tam patnáct,“ popsala.
Student 3. lékařské fakulty Adam Orner loni v rámci přijímacího řízení dělal dva testy. Jeden od fakulty a druhý univerzální Scio test.
„Přijímačky, co jsem dělal, absolutně neodpovídaly tomu, co jsem pak studoval. Základy společenských věd na Scio testech byly zbytečně složité na to, co se pak ode mě očekávalo,“ poznamenal.
[chooze:article;value:642085]
Systém přijímaček na střední a vysoké školy se ale zásadně liší. Na střední školy studenti skládají jednotné testy z matematiky a českého jazyka, které připravuje organizace Cermat. Pokusy mají dva a v lednu si mohli zkusit přijímačky nanečisto.
Testy plné chyb
Takzvané testy nanečisto jsou nejen podle učitelů, ale i samotných žáků velmi stresující. Učitelé v nich mimo jiné každoročně nacházejí mnoho chyb a kantoři si také velmi často stěžují, že nevědí, jaká bude náročnost samotného testu.
„S přípravami na přijímačky jsme začali v říjnu, tam přišlo nadšení, motivaci ztratili do dvou měsíců. Měli méně bodů než v říjnu. Je tam mnoho textu, někdy je tam zadání nesrozumitelné a na soustředění je to náročné,“ sdělila učitelka 3. ZŠ Rakovník Pavla Svobodová.
[chooze:article;value:639448]
„Pokud se ukáže, že úloha nebo formulace nefunguje tak, jak má, zadání se upravuje, případně se nahradí. Je to komplexní, vícekrokový a velmi pečlivě řízený proces, jehož cílem je jediné – aby zkouška byla srozumitelná, férová a srovnatelná pro všechny,“ uvedla ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) bude chtít na projekt zpětnou vazbu. „Nevylučuju do budoucna nějaké změny,“ avizoval mluvčí resortu Ondřej Macura.
„Obsahově na tom testy nejsou špatně. Je taky potřeba vzít na vědomí, že Cermat není nutně financovaný úplně nejštědřeji, větší problém u Cermatu je, řekněme, konceptuální rovina, jak vůbec přemýšlejí o těch testech,“ upozornil analytik PAQ Research Benjamin Šimsa.
[chooze:article;value:629898]
„Je to dost velká ruleta sama o sobě. Obzvláště pro ty žáky, kteří jsou si podobní ve výsledcích, tam hrají opravdu roli nejrůznější skutečnosti jako psychická pohoda. Obsah těch testů částečně obsahuje to, co se děti učí, respektive měly by se učit na škole, zároveň vyžaduje poměrně vysokou míru strategizace,“ řekl ekonom Daniel Münich.
Na vysokých školách je pak systém mnohem různorodější. Každá univerzita nebo fakulta si může přijímací řízení nastavit sama. Některé školy tak sestavují vlastní testy, jiné využívají takzvané národní srovnávací zkoušky společnosti Scio. Ty se konají několikrát během roku a studenti je mohou absolvovat opakovaně.
„V loňském akademickém roce se národních srovnávacích zkoušek účastnilo přes 37 000 lidí, průměrně se uchazeč účastní méně než dvou termínů. Máme několik různých testů, z nichž ten nejrozšířenější jsou obecné studijní předpoklady, to je test, který ověřuje kognitivní schopnosti. Znamená to schopnost logického uvažování a vyvozování z textů, schopnost argumentace,“ prohlásila mluvčí Scia Šárka Stočková.
[chooze:article;value:623507]
„Je třeba říct, že ty Scio testy jsou svojí kvalitou obsahovou asi možná to nejlepší, jsou tam i testy studijních dispozic atd., což já považuju za hodně důležité, a nakonec je na každé škole, jestli investuje energii, úsilí do vývoje vlastních testů,“ podotkl Münich.
Rozhoduje peněženka
Právě kolem přípravy na přijímací zkoušky – ať už na střední, nebo vysoké školy – vznikl v posledních letech rozsáhlý byznys. Rodiny často zaplatí za přípravné kurzy, testy nanečisto nebo speciální učebnice tisíce korun. Jenže ne každý na to má.
„Jsem samoživitelka a nemohu si to dovolit, všechno postahujeme zadarmo po netu. Když jsem se poptávala, co by to stálo od soukromých doučovatelů, tak odhadem 400 až 500 za hodinu,“ sdělila matka deváťáka Lenka.
„Nerozhoduje pouze talent a píle žáka, ale rozhoduje bohužel i peněženka rodiče. Příprava ze základní na střední školu se pohybuje od 5 do 20 tisíc, a když se podíváme na vysokou školu, dá se při individuální přípravě dostat až na 30 tisíc,“ vysvětlil expert na školství Karel Rajchl.
[chooze:article;value:622248]
Uchazeči mají k dispozici zcela zdarma všechny testy z let minulých, u většiny testů jsou k dispozici i vzorová řešení úloh procvičování. My jsme vyvinuli aplikaci Tau, ve které je možné on-line vypracovávat celé testy nebo jednotlivé úlohy.
„Máme propracovaný systém sociálních slev. V případě, že pobírá například sociální stipendium nebo přídavek na dítě, pak mají nárok na všechny zkoušky zdarma plus na příspěvek na přípravu do výše 2 200 korun,“ upozornila Stočková.
Nedostatek míst
Tlak na děti ale nezvyšují jen samotné testy. Velkou roli hraje i nedostatek míst na některých středních školách. Největší převis přihlášek je v Praze, kde na jedno místo připadá v průměru až tři a půl uchazeče. Podobná situace je i v Libereckém nebo Jihomoravském kraji. Největší boj je pak o místa na gymnáziích a lyceích. Třeba na Olomoucku se na jedno místo hlásí až tři uchazeči.
Podobná situace je i u vysokých škol. Na některé obory se každoročně hlásí stovky uchazečů, zatímco školy přijímají jen několik desítek studentů.
„My řešíme problém přijímaček, protože máme problém číslo jedna a ten spočívá ve špatně nastavené struktuře středních škol. Dlouhodobě, 30 let, jsme s ní v podstatě nic zásadního neudělali. Podíl žáků, počet žáků, kteří mohou studovat na gymnáziích, je víceméně stále stejný. A přibyla trochu lycea,“ doplnil Münich.
[chooze:article;value:612735]
„Podobná situace platí u třeba nelékařských zdravotnických profesí, zároveň je pravda, že zrovna psychologii učitelské pro obory chce stát podporovat. Tohle je něco, co se mělo dít dříve a ve větší míře,“ přiznal Šimsa.
„Za kapacity středních škol jsou zodpovědné kraje, které mají nejlepší informaci o tom, jaké jsou požadavky. Ministr Plaga se vyjádřil v tom smyslu, že je pro to, aby to vzdělávání více směřovalo ke všeobecnému směru. Vysoké školy rozhodují o tom, jaké otevírají obory, v jakých oblastech, to je opravdu čistě na vysokých školách,“ vzkázal Macura.
Přijímací řízení, především to na střední školy, čelí kritice učitelů a ředitelů téměř deset let. Ministerstvo školství sice slibuje, že se problémem chybovosti i náročnosti testů bude zabývat, konkrétní řešení však zatím nepředstavilo. Pro mnoho studentů tak přijímačky zůstávají nejen testem znalostí, ale i zkouškou psychické odolnosti a čím dál častěji také finančních možností jejich rodin. A právě to otevírá otázku, jestli mají všichni studenti na cestě za vzděláním skutečně stejnou startovací čáru.
