Jaroslava Hálková si montovaný takzvaný finský domek v Okrajové ulici v Petřvaldu nedaleko Karviné koupila od Ostravsko-karvinských dolů (OKD) před více než 20 lety. Postavený byl v 50. letech minulého století pro horníky. Rozpadající se domek si začala opravovat a hlavně si užívala tamní klid.
Zvrat nastal, když se u dveří paní Hálkové, tak jako u dalších obyvatel ulice, rozezněl zvonek. „Nikdy by mě nenapadlo, že po 22 letech někdo řekne, že mám o tři metry delší zahradu. Za tu zahradu chce nějakých 970 korun za metr čtvereční. Já si říkám, že proč bych to měla platit, když jsem to nevěděla. Měli si to přesně změřit a zjistit, kolik pozemek měří. Kdyby mi to řekli na začátku, že mám o tři metry delší, tak si to zaplatím, a teď chtějí po mně nějakých 35 tisíc, ale já na to nemám,“ zlobí se Jaroslava Hálková.
[chooze:article;value:644321]
Druhá polovina domu patří jejímu sousedovi Kamilu Kroulíkovi. Do Okrajové ulice se nastěhoval před 22 lety. Dva roky bydlel v nájmu. „Užíval jsem si tu zahradu, nebyla moje, byla OKD,“ říká Kamil Kroulík.
Když společnost OKD v roce 2006 domy nabízela k přednostnímu odkupu, pan Kroulík neváhal ani minutu. „Koupil jsme to od nich, zahradu i chalupu, druhou půlku má sousedka, to je dvojdomek, 20 let je to moje,“ popisuje pan Kroulík.
Město s námi nejedná, říkají majitelé domů
Idyla skončila, když k němu přišli geodeti zaměřit pozemek. Od té doby má pan Kroulík hlavu plnou starostí. „Přišli z města, že chtějí přeměřit pozemek, že nesedí asi tři metry. Udělali čáru, že to nesedí, a jak se domluvíme,“ prozrazuje dále.
[chooze:article;value:643508]
Majitelé osmi dvojdomků si sporné pozemky nejprve chtěli od města odkoupit. „Mysleli jsme, že to bude tak do dvou stovek, maximálně tři stovky, prostě to je zahrada, to není stavební parcela. Nikdo nechápal takovou částku, tak jsme to odmítli. Pak nám přišel dopis od jejich právníka, že buď to koupíme za tu cenu, co oni určili, nebo posuneme ploty o tři metry. Nechtějí s námi jednat, pan starosta mi vždycky řekne: ,Nechte to na soudu.‘ On se asi strašně rád soudí,“ domnívá se pak Kroulík.
„Zjistilo se, že některé věci, nějaké stavby jsou za plotem, proto se to nechalo přeměřit. Po zaměření vyšlo najevo, že u většiny nebo skoro u všech vlastníků nemovitostí v Okrajové ulici jsou ploty na pozemku města. Když se oslovili, tak zpočátku všichni souhlasili, ano, že v podstatě jsou dvě možnosti, buď si to koupí, nebo se posunou ploty,“ líčí zase situaci starosta Petřvaldu Jiří Lukša (KSČM).
Vedení města nechalo udělat znalecký posudek na cenu za metr čtvereční pozemku. „Musíme z něčeho vycházet, tady se hospodaří s finančními prostředky daňových poplatníků. Samozřejmě se jim cena nelíbila a začali hledat cesty, jak by to šlo udělat jinak,“ pokračuje starosta.
[chooze:article;value:641070]
„Nikdy jsem nečekala, že mi po 21 letech někdo řekne, že užívám něco, co není moje. Já za to přece nemůžu. Když jsem se nastěhovala, ploty tady stály, 70 let tady stojí ty baráky. A teď si vzpomněli, že máme o tři metry delší zahradu, ale my za to nemůžeme,“ trvá na svém paní Jaroslava.
Pokud si lidé pozemky neodkoupí nebo je dobrovolně nevyklidí, chce je město žalovat u soudu. Také majitelé pozemků by se měli podle právníků bránit u soudu.
„V první řadě by neměli dotyčné obci podepisovat žádný souhlas s novým vyměřením pozemku, tím by se jich dobrovolně vzdali. Měli by jít do toho rizika, že se s nimi bude obec soudit. Bude na obci dokazovat důvodnost svého nároku. Jsem přesvědčený, že pokud tito lidé vlastní nemovitosti zhruba čtvrt století, mají k dispozici velmi jednoduchý procesní obranný mechanismus, který mohou u soudu uplatnit a ta obec nemusí s tou žalobou uspět,“ míní advokát Lukáš Seibert.
[chooze:article;value:637166]
„Teď záleží, kdo asi podá, dejme tomu, žalobu. Pokud to oni nevyklidí, neposunou a nechtějí to koupit, tak žalobu budeme muset podat my, protože neoprávněně užívají cizí majetek. Možná se to stane ještě letos,“ hájí stanovisko města starosta Lukša.
Pokud by lidé o část pozemku nakonec přišli, chtějí někteří z nich zpátky část peněz, které za více než 20 let zaplatili na dani z nemovitosti. „Když město chce, že je to jejich pozemek, tak proč jsem za to platila daň? Proč jsem to tady sekala? Tak já jsem vlastně sekala jejich pozemek, platila jsem za jejich pozemek, takže prostě ať mi vrátí peníze, které jsem dala navíc,“ říká paní Jaroslava.
[chooze:article;value:632323]
„Soudit se, to ubírá sil, já jezdím s kamionem, potřebuji být v pohodě. Město mi tak znepříjemňuje život. Kde je ta pravda? Je to tady jako Kocourkov,“ přidáví se pak Kroulík.
Jsou to naše pozemky, tvrdí město
Každá z 15 rodin, se kterými vede Petřvald spor o pozemky, platí daň z nemovitosti 400 korun ročně. Za 20 let jde o přibližně 120 tisíc korun. Město si nárokuje desetinu z každého pozemku. Kolik peněz budou po městě majitelé domů chtít zpátky, včetně úroků, upřesní až v případné žalobě.
„Oni by museli přijít s tím, že jim vznikl přeplatek na dani, a to je samostatné daňové řízení, jehož výsledek a úspěch je v nedohlednu,“ domnívá se advokát Seibert.
[chooze:article;value:631962]
„My tvrdíme, že náš pozemek je náš pozemek a oni jsou neoprávněně na našem pozemku, takže my nemáme vůbec žádný důvod jim nějaké peníze vracet,“ tvrdí naopak starosta Lukša.
Než majitelé domů podají žalobu na Petřvald, chtějí nejprve počkat, jak soud rozhodne v jejich sporu s městem ohledně vlastnictví pozemků.
