[chooze:gallery;value:41924]
První rány padly z bytovky, která je naproti obecnímu úřadu. Těmi slovy začíná rozhovor místostarosta městečka Chřibské Jaromír Nepovím (nez.), který se v pondělí podruhé narodil. „Nás, kteří jsme byli ve chvíli, kdy začal střelba, na obecním úřadu, zachránilo to, že ten člověk střílel z vlastního bytu a trefil starostu,“ začal své vyprávění Nepovím.
Přitom to pondělí začalo jako běžný pracovní den. „Přišel starosta a údržbář Libor, který nám řekl, že je dole rozbitá schránka. Starosta se proto šel na ni podívat,“ popsal Jaromír Nepovím. Na pár vteřin se ale musel odmlčet, přes slzy nemohl pokračovat. Chtěl totiž právě mluvit o Liborovi, který při tragédii zemřel. „Byl se mnou do poslední chvíle,“ vypráví dál roztřeseným hlasem Nepovím.
[chooze:article;value:638933]
To, že se šel starosta podívat na zmíněnou schránku, byl prvotní impulz. „Kolega vyběhl do první patra a řekl mi, že na náměstí se střílí,“ pokračuje místostarosta. Okamžitě se šel proto podíval na kamerové systémy, aby zjistil, co se venku děje. „Kamery máme všude. Uviděl jsem, jak je starosta dole u stolu. Naše sekretářky mu utíkaly pomoci. V té chvíli jsme stále nevěděli, o co jde,“ pokračuje.
„Střelec měl na hlavě kšiltovku a přes ni ještě kapuci, takže jsem do poslední chvíli nevěděl, o koho jde. Nevěděl jsem to pak ještě dlouho potom. Na kamerovém systému jsem jen viděl, jak jde někdo směrem od kašny k úřadu, má dlouhou zbraň a střílí na auto starosty, na úřad a vchází dovnitř,“ líčí chvíle hrůzy Jaromír Nepovím.
V ten moment jeho kolegyně vyběhly do prvního patra a zamkly se v jedné z kanceláří. „My s Liborem jsme tam zůstali sami na chodbě. Společně jsme přistrčili ke dveřím dvě velké komody, které tam byly. Libor šel do druhé kanceláře a já jsem ty komody držel. Střelec si tak myslel, že dveře jsou zamčené, chtěl je rozstřílet, ale já tam držel ty komody. Držel jsem je tak dlouho, dokud jsem mohl. Měl jsem štěstí v tom, že jsem byl za silnou zdí, jinak je všechno ze sádrokartonu,“ upřesnil. Útočník podle něj celou dobu mlčel, vůbec nepromluvil.
[chooze:article;value:638775]
Postupně mu ale docházely síly. „Věděl jsem, že to už neudržím, že se tam dostane, tak jsem utekl za Liborem. Ten už byl ale zraněný, zřejmě se některá kulka odrazila a zasáhla ho. V té chvíli jsem to ale netušil,“ sdělil.
Pan Nepovím přiběhl k oknu a zakřičel na policisty, aby mu hodili nějakou zbraň. „To oni samozřejmě nemůžou, ale byl jsem ve stresu. V té chvíli jsem si uvědomil, že jestli tam zůstanu, je po mně. Jediná možnost byla vyskočit z okna,“ uvedl dále. „Obrátil jsem se předtím ještě na Libora a říkám mu: ,Pojď, pojď.‘ Ale to jsem nevěděl, že je zraněný, že nemůže,“ dodal pohnutým hlasem Nepovím. Zachytil se pak podle svých slov kovového nástavce na vlajky, které visí na budově úřadu, a skočil.
Po dopadu se zranil, a tak se kus plazil, pak se ale s přemáháním sil a pocitem silné bolesti postavil a běžel dál na náměstí, kde byli policisté.
[chooze:article;value:638718]
„Sekretářky zůstaly celou dobu schované v kanceláři. Mezi nimi byla i máma střelce. O něco později se k nim dostal a před svou mámou se odpálil. Musel najít i Libora a zastřelit ho,“ domnívá se Nepovím.
Motiv střelce místostarosta stále nezná. „Šly o něm neustále nějaké fámy, ale já ho neznal, potkávali jsme se, ale nikdy jsme si nepovídali, údajně měl pracovat kdysi v Německu,“ dodal.
O tom, že měl podezřelý doma zbraně, Jaromír Nepovím neměl tušení. „Kdybych věděl, že má tady někdo načerno zbraň, hned bych to nahlásil. Sám mám zbrojní průkaz i zbraně,“ vysvětlil.
„My zaměstnanci spolu v současné době komunikujeme telefonicky, holky jsou statečné a v pohodě. Příští týden se už chystám do práce, nyní se opravují dveře, uklízí se, abychom se mohli vrátit do úřadu a pracovat,“ poznamenal Nepovím s tím, že starosta je stále v nemocnici. „Ve středu má podstoupit druhou operaci,“ zakončil.
[chooze:article;value:637160]
Podle policie vystřílel útočník během incidentu přibližně sto nábojů. „Policisté svým zákrokem a taktickým postupem na sebe úmyslně soustředili pozornost útočníka, čímž přispěli k tomu, že nedošlo k ještě závažnějším následkům,“ sdělili ve středu policisté
V městečku vzniklo také pietní místo, kam lidé nosí květiny a zapalují svíčku na počest Libora, který při tragédii přišel o život.