„Tady panoval dlouhou dobu mýtus, že ADHD v dospělosti mizí, což je veliký omyl. Naopak mnoho dospělých se s tím potýká. V dospělosti je ADHD ale hůře rozpoznatelné, protože se projevuje trochu jinak než v dětství,“ popsala psycholožka Marie Funke z kliniky AdiCare, kde lidem s ADHD poskytují komplexní péči.
„Další mýtus je, že u lidí s ADHD musí být na první pohled vidět. To je také omyl, protože často to poznat nelze a pozná to právě často jenom ten člověk sám. Temperamentní člověk neznamená ADHD člověk,“ pokračovala a dále popsala znaky, které by vám mohly napovědět, že je porucha pozornosti i váš případ.
1) Jste chaotičtí a nesystematičtí
Lidé s ADHD mají omezenou kontrolu nad svou pozorností a nedokáží efektivně filtrovat okolní podněty. „Na člověka s ADHD ‚útočí‘ všechny okolní podněty najednou. Nedokáže si udělat jejich hierarchii, některé potlačit a na některé se soustředit a hlavně udržet pozornost u toho podnětu, který si na té hierarchii stanovil. Člověk s ADHD má tendenci řešit všechno najednou a často přebíhá od jedné činnosti ke druhé,“ vysvětlila Funke.
[chooze:article;value:639306]
„S tím se pojí chronická prokrastinace, potíže s dokončováním úkolů a vůbec systémem práce, takže lidé s touto poruchou úkoly odkládají nebo se pouštějí do několika naráz. Těžko se jim systematicky dokončují,“ dodala.
ADHD je totiž porucha exekutivních funkcí, jako je udržení pozornosti, emoční regulace nebo schopnost kontroly. „Je tam určitá nesprávná regulace dopaminového systému. Dopamin je zodpovědný hlavně za motivaci a pocit odměny,“ uvedla psycholožka.
Právě s tím bojuje i 26letá Evelína Kolářová, která se s ADHD celý život potýká. „Porucha exekutivní funkčnosti mi nedovolí pouštět se do věcí, které mi připadají nudné, otravné, zdlouhavé nebo zbytečně moc náročné. Odkládala jsem je vždycky na poslední chvíli a v závislosti na typu následku jsem se k nim teprve donutila,“ řekla.
2) Často se cítíte mentálně přetížení
„To kognitivní přetížení si způsobují nechtíc sami tím, že se zaměřují na mnoho podnětů naráz. Člověk má pocit, že na něj ‚útočí‘ všechny podněty, a to je opravdu přetěžující. Často se cítí, jako když mu z toho ‚praská hlava‘,“ vysvětlila psycholožka.
Množství vjemů ale není to jediné, co lidi s ADHD vyčerpává. „Často se snažíme kompenzovat svoje možná domnělé nedostatky a maskovat svoje symptomy, což je hodně vyčerpávající samo o sobě. Představte si to tak, že jste neustále pod radarem a kontrolujete se, jestli třeba zrovna nejste moc hlasití nebo otravní,“ vyjádřila se Evelína.
3) Cítíte vnitřní neklid a máte nutkání pořád něco dělat
„V tom dospělém věku už se nám vyvíjí intelekt a jsme schopni třeba díky fluidní i sociální inteligenci ty projevy ADHD lépe kompenzovat a mírnit. Neklid se často přenáší do nitra jedince a hyperaktivita, která se projevuje v tom dětství, se v dospělosti projevuje vnitřním neklidem,“ konstatovala Funke.
[chooze:article;value:638791]
To potvrzuje i Evelína. „Co se týče projevů ADHD, tak v dětství to u mě byla fyzická hyperaktivita. S příchodem puberty se ale fyzická hyperaktivita začala měnit v mentální. Můj mozek je bez podpůrných léků jako ten malý zlobivý kluk s ADHD, co nedokáže chvilku sedět, být zticha a nic nedělat,“ popsala.
I proto bývá porucha velmi vyčerpávající. „Ten člověk má často pocit přetížení hlavy, je unavený, ale přesto má pocit vnitřního napětí. Pořád má nutkání být v pohybu, jako aby se něco dělo,“ informovala psycholožka.
4) Do něčeho jste schopní se naopak úplně ponořit
„Zvláštní schopnost jedinců s ADHD nebo ADD je takzvaný hyperfokus. To znamená, že ten člověk je schopen se úplně ponořit do nějaké činnosti a té tu pozornost věnovat naprosto nadměrně,“ uvedla Funke.
„Hyperfokusem lidé s ADHD kompenzují tu únavu a přetížení a vlastně odpočívají. Unikají té realitě a jakoby relaxují,“ dodala. V tu chvíli se totiž soustředí jen na jednu věc a na všechny ostatní zapomínají. Má to ale i své nevýhody. Lidé s ADHD v tomto stavu často nevnímají čas, nebo dokonce ani své fyziologické potřeby. Navíc tento stav nelze ovlivnit vůlí, a je tak velmi těžké ho i přerušit.
5) Alkohol a jiné návykové látky na vás mají paradoxní účinek
„Lidé s ADHD mají sklon ke zneužívání návykových látek, protože na ně často působí jinak a oni z nich profitují více nežli běžná populace. Stimulační látky je totiž většinou naopak uklidňují, což jim paradoxně pomáhá se lépe soustředit a může to zvednout jejich výkon. Lidé s ADHD proto velice často užívají třeba pervitin nebo nějaké amfetaminy,“ popsala psycholožka.
[chooze:article;value:638324]
„Stejný efekt mívá i alkohol. Často si prostě otevře lahev vína a začne pracovat, což u běžných lidí není vůbec myslitelné. Ti většinou právě schopnost pracovat a soustředit se po těchto látkách ztrácejí. Samozřejmě to funguje jen do určité míry. Větší množství pak už působí stejně jako u běžných lidí a pozornost a schopnost soustředit se se ztrácí i u lidí s ADHD,“ doplnila.
6) Jste impulzivní
„Impulzivita zůstává zachovaná i v dospělosti, ale je mnohem méně nápadná než v dětství. Spíše se projevuje unáhlenými rozhodnutími, impulzivními nákupy nebo změnami plánů,“ uvedla Funke.
Lidé s ADHD také často bývají netrpěliví a mnohdy také skáčou ostatním do řeči. „Často se projevuje netrpělivostí. Třeba při rozhovorech nejsou často schopní toho druhého doposlouchat a bývá tam snaha ho přerušovat,“ řekla dále.
7) Lidé vás osočují z lenosti a nepořádnosti
Lidé s ADHD často zapomínají, dělají věci na poslední chvíli, mívají ve věcech nepořádek. To často vede k tomu, že je okolí pokládá za nezodpovědné, nepořádné, nebo dokonce líné. „Tady v tom jsou lidé s ADHD hodně diskriminovaní. ADHD není lenost ani slabá vůle, jak si někdo může myslet,“ upozornila psycholožka.
[chooze:article;value:638304]
„Když běžný člověk řekne, že se mu něco nechce dělat, znamená to něco jiného, než když to řekne někdo s ADHD. Rozdíl je v tom, že ten první se může zvednout a silou vůle nebo na základě motivace se k tomu donutit. Člověku s ADHD brání vlastní mozek a nejtěžší je vždycky donutit se začít,“ vysvětlila Evelína.
ADHD proto bývá často spojováno i se špatným prospěchem ve škole. To ale není pravidlo. „Lidé s ADHD nemusí mít vždycky špatný prospěch ve škole. Za známkami stojí často motivace se učit, která má vliv na efektivitu a způsob učení. Motivace je pro lidi s ADHD velké téma. Jde pouze o to, jestli mozek s ADHD vyhodnotí to, co se má zrovna naučit, jako zajímavé, nebo ne,“ pokračovala Evelína.
8) Máte výkyvy nálad, silné emoční reakce nebo se potýkáte s psychickými problémy
S nesprávnou regulací dopaminu souvisí i emoční nestabilita. „Dopamin je také zodpovědný za emoční regulaci. Když je ten dopaminový systém nestabilní, tak to vede k tomu, že máme kolísání motivace, výkonu a máme kolísání i v emocích. Chvilku jsme nadšení, chvilku jsme smutní. Lidé s ADHD mívají také nízkou frustrační toleranci,“ popsala Funke.
[chooze:article;value:637507]
„Nejvíce se ADHD projevuje sekundárními psychickými obtížemi. U nediagnostikovaných jedinců se často vyskytuje trvalý pocit selhávání, pocit, že mají určitý potenciál, který nedokážou plně naplnit. Z toho často pramení vnitřní nejistota a snížené sebevědomí. To vede k určité frustraci a objevují se úzkostné a depresivní symptomy a přetrvávající životní nespokojenost,“ vysvětlila psycholožka.
„Nesoustředěnost, neorganizovanost a poruchy pozornosti ale mohou být důsledkem i jiných poruch než ADHD. Často za nimi stojí deprese či úzkosti,“ varovala Funke. Právě proto je důležité se nechat diagnostikovat.
„Diagnostika je tam opravdu úplně to nejzásadnější téma. Je třeba zjistit, zda je příčinou nepozornosti, nesoustředění a prokrastinace neurovývojová porucha ADHD či ADD, nebo zda jsou tyto symptomy jen sekundárním projevem poruchy afektivní či neurotické. A právě od toho se musí odvíjet další léčba. Léčba ADHD a léčba například úzkostné poruchy je totiž diametrálně odlišná,“ upozornila Funke.
Přibývá lidí s ADHD. Diagnózy se často dozvídají až v dospělosti (4/2025):
