Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 %, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 % zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 % hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který v pátek potvrdil svůj předběžný odhad.
„Výrazný vliv na tento vývoj mělo zrušení poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu ceny elektřiny,“ uvedla k poklesu meziroční inflace vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny elektřiny pro spotřebitele v lednu meziročně klesly o 12,2 %.
Snížily se ale také ceny pohonných hmot o téměř devět procent. Dál zdražovaly služby, jejich ceny vzrostly o 4,7 %.
Prostor pro snížení úrokových sazeb se otevře teprve po odeznění domácích inflačních tlaků. Převod plateb za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát, který v lednu skokově snížil inflaci, důvodem pro pokles sazeb není.
Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) o nastavení sazeb z minulého týdne. Záznam centrální banka zveřejnila v pátek na svých internetových stránkách.
[chooze:article;value:640108]
Bankovní rada minulý týden rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 3,5 %, na stejné úrovni je sazba od loňského května. Členka rady Karina Kubelková podle záznamu uvedla, že přísná měnová politika má v současné situaci smysl, a to minimálně do momentu, než data potvrdí, že odeznívají zásadní domácí inflační tlaky. Člen rady Jan Procházka doplnil, že s odezněním některých inflačních rizik se může otevřít prostor pro mírné snížení úrokových sazeb.
Členové bankovní rady vnímají jako inflační riziko pokračující zrychlený růst cen služeb, kde se odeznívání inflace v loňském roce zastavilo. Rizikem je podle nich i vyšší růst mezd, který je patrný zejména v sektoru služeb.
Bankovní rada se také shodla, že by měnová politika neměla reagovat na jednorázový dopad převedení plateb za OZE na stát. Toto rozhodnutí vlády bylo podle odborníků hlavním důvodem lednového zvolnění meziroční inflace na 1,6 % z prosincových 2,1 %. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová podle záznamu uvedla, že vliv tohoto zásahu odezní v horizontu jednoho roku a neznamená snížení poptávkových tlaků v ekonomice.
Člen bankovní rady Jakub Seidler nicméně upozornil na to, že snížení koncových cen elektřiny v důsledku převedení platby za OZE může mít v budoucnu druhotné dopady na inflaci. Podle něj se mohou snížit inflační očekávání, zpomalí se růst cen založený na inflačních doložkách ve smlouvách a při vyjednávání o mzdách mohou být umírněnější požadavky zaměstnanců, což by působilo ve směru nižší inflace. Ve směru vyšší inflace naopak může působit to, že domácnosti budou mít díky vládnímu kroku víc peněz.
[chooze:article;value:638308]
Ceny stravovacích služeb se v lednu meziročně zvýšily o 4,5 % a ubytovacích služeb o 6,8 %. Nájemné zdražilo podle ČSÚ o 6,3 %, vodné i stočné o téměř čtyři procenta. Ceny rekreačních služeb, kam patří například zájezdy, stouply o 6,8 %. Spolu s elektřinou klesly také ceny zemního plynu o 6,5 % a pevných paliv o dvě procenta.
Ceny zboží v lednu úhrnem meziročně klesly o 0,4 %. Zlevnily oděvy a obuv. Potraviny a nealkoholické nápoje ale zdražily o 1,3 %.
Za hovězí maso lidé platili meziročně víc o pětinu, růst cen u vajec převýšil 13 % a u kávy 18 %. Vyšší než v lednu 2025 byly také ceny destilátů a likérů o 3,4 %, vína o 1,4 %, piva o 3,3 % a tabákových výrobků o 6,3 %.
Ceny zboží v lednu proti prosinci úhrnem vzrostly o 0,7 % a ceny služeb o procento. Ovoce meziměsíčně zdražilo o téměř sedm procent, brambory o víc než 11 %.
[chooze:article;value:640725]
Vyšší o skoro osm procent byly ceny čokolády a kakaa. O téměř devět procent se snížily ceny másla. Víno zdražilo proti poslednímu měsíci loňska o 13,7 %, destiláty a likéry o víc než 11 % a pivo o skoro osm procent.
Elektřina meziměsíčně zlevnila o 8,4 %. Vzrostly ceny nájemného, zemního plynu, vodného a stočného a také tepla a teplé vody.
O zachování základní úrokové sazby na 3,5 % rozhodla bankovní rada jednomyslně. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla jsou do budoucna otevřené všechny možnosti vývoje sazeb.